středa 23. srpna 2017

Berlin

Krásnou středu všem😍
Zbývají mi 2 dny do konce brigády a já už se těším na poslední týden prázdnin, kdy budu mít konečně volno...tedy skoro, protože pořád někde budu lítat. Oficiálně budu moci říct, že za prázniny 2017 jsem si absolutně neodpočala a myslím, že příchod do školy bude šílený.
  Dnes bych se s vámi chtěla podělit o pár zážitků z Berlína, kde jsem strávila poslední týden a řeknu vám...stěhuji se tam! Opravdu...lidé jsou absolutně na jiné úrovni...jakože nechci nikoho urážet, ale u nás je jeden tupan za druhým. Tak jak se ke mě chovali v Německu bylo až neuvěřitelné a reprezentace státu, kde měli muzea zadarmo nebo za polovinu ceny tady bohužel neexistuje.
  Do Berlína jsem jela zejména kvůli výstavě IGA, která bývá jednou za pět let. Ze zkoumání květinek se vyklubala jízda na bobové dráze!
  Další den jsem trvávila v Egypském muzeu, kde byla originální socha Nefertiti. Kdo z vás někdy nachodil 17 km po muzeu? Já ano!
  Další dny jsem trávila v Zoo a aquáriu, kde jsem byla neskutečně ohromena medúzami a co víc byla jsem ve výšce 203m, při bouřce mezi blesky na televizním vysílači...nezapomenutelný zážitek! Nevíte kdy umřete 😂 Poslední dny jsem běhala po místních památkách...brána, zvonice, Primark, velvyslanectví...zkrátka Berlín je památkami zahlcený až k prasknutí a rozhodně se to nedá do týdne stihnout, proto s kamarádkou plánujeme další zájezd na delší dobu.
  A nyní slíbené fotky.
  
První fotka je focena v domě velvyslanecví a upřímně absolutně netuším, proč tam vystavěli takovou kouli. Asi rozhledna? Nebo neměli co dělat s penězi, protože uvnitř kupole vlastně nic není, ale desingově to vypadá parádně.

čtvrtek 10. srpna 2017

Cvičíme s Nikys| jóga

Krásný čtvrtek💗
Tak co? Jak užíváte prázdninové dny? Dnes už je 10. sprna. Nemůžu uvěřit, jak rychle to volno utíká. Mě zbývají poslední den na brigádě a pak prodloužený víkend v kempu, tak se moc těším😇
  V létě moc pohybu nedám. Spíše občas zajdu do posilovny (ale to jen když mě kamarádka dokope) nebo si ráno vyběhnu, pokud není takové vedro. Hodně mě bolí záda a tak jsem se rozhodla proto, abych si každý den zacvičila alespoň 12 pozdravů slunci různých namaskar...tipů A,B...no a jeden z nich , ten nejznámější vám dnes ukážu😍
  Jógu jsem objevila před dvěma lety a zůstala jsem u ní dodnes. Nejen, že se vaše tělo kompletně protáhne a další den vás nebolí jediný sval, ale také je to nejlepší očisťovač mysli na stres, únavu.

neděle 6. srpna 2017

Moje cesta ke zdravému životnímu stylu

Krásnou první srpnovou středu🌻
 Dneska bych vám chtěla otevřít oči a představit vám něco kouzelného, co tvoří velkou část mého já. Všechno to začalo před dvěma lety. Rok 2015 se do mého života zapsal jako největší zvrat za celou dobu mé existence (hned po tom, co jsem se narodila).
  Nejen, že jsem dokončila prvních 9 let svého studia, ale začala jsem se zajímat o postavy ostatních holek. Nechápala jsem, proč naprostá většina z nich vážila stejně jako já a přitom moje postava se těm jejich nemohla za žádnou cenu rovnat. Pozorovala jsem jejich sociální sítě a zjistila, že existuje něco jako "cvičení". Já byla vždycky sportovní typ, ale také hodně čokožroutík, nicméně něco jako "posilování" pro mě bylo neznámé.
  Když jsem se dozvěděla, že ty holky pravidelně cvičí, řekla jsem, že to taky zkusím. Nic jsem o tom samozdřejmě nevěděla, takže jsem cvičila před spaním a před snídaní vždy tak 10 minut a jídlo nehrálo roli, jedla jsem to, co jsem chtěla. V mém případě to tehdy bylo neuvěřitelné množství sladkého a když říkám neuvěřitelné, tak to myslím doopravdy. Milka na posezení...však víte.
  Přesto jsem po pár týdnech pociťovala mírné změny jako tvrdnutí břicha a lepší výdrž v každém cviku. Pokračovala jsem, na snapchat postovala svoje fotky a líbilo se mi, jak mi chodila zpětná vazba s kladnými ohlasy na mou postavu, nicméně stále jsem se nemohla rovnat s těmi 'bohyněmi'. Tenkrát frčel ask a já náhodně nalezla fitness stránku, kde jsem zjistila, že existuje něco jako zdravá strava, kaše, ovoce, kvalita, správný pohyb. Nevěděla jsem jak to chodí a proto jsem se řídila instrukcemi adminky. Inspirovala mě a hnala stále kupředu. Její jídelníčky, fotky postavy, rady a sdílení celého jejího života.
  Hubla jsem a posilovala. Okolí si toho začalo všímat a po půl....třičtvrtě roce jsem byla jednou z těch holek mých snů. Založila si vlastní ask, který mimochodem funguje dodnes - ZDE . Tentokrát jsem začínala být inspirací já a snažila jsem co nejvíc makat, abych byla já ta nejlepší. Rada ode mě: Někdy méně je více, to si zapamatujte. Nic se nemá přehánět.
  Chtěla jsem víc a víc, až jsem do toho jednoduše spadla. Tohle už je jiný příběh. Začala jsem ubírat porce, jedla neochucené jídlo a strava 3x denně - pro mě nemožné. Cvičila jsem 5x denně a spadla jsem hodně hluboko. Není to příjemné téma, o kterém bych chtěla veřejně mluvit, už kvůli tomu, že to bylo 2 roky zpátky a já se stydím dodnes a budu se stydět až do smrti a to myslím vážně. Něco tak odporného jako anorexii bych nepřála ani největšímu nepříteli. Nicméně jsem se docela za včasu vzpamatovala a to jen díky podpoře mé rodiny, přátel a velké dík patří jednomu klukovi (kterého nenávidím, ale zároveň miluju) protože ten se do mě navážel tak dlouho, dokud jsem se nenaštvala a nerozhodla se, že mu to pořádně natřu.
  Stydím se říct, že můj cíl byl dosáhnout 42kg na moji výšku 166cm. Věřte mi, že to nešlo. 90% populace na otázku jestli je těžší zhubnou nebo přibrat vám odpoví zhubnout. Ten kdo přibírá může se ládovat čím chce, nic nemusí řešit, zatímco ten, co hubne musí držet diety a topit se ve cvičení. Není to pravda. Alespoň ne u mě. Já zažila obě verze a přibrat to bylo z hlediska psychické stránky nemožné. Neboť řekněte holce, co má vsugerovaný do hlavy, že je krásná hubená, aby přibrala 15kg. Není to moc, hezky se to rozprostře do každé části těla, ale myslím, že kterékoli holce, když sdělíte informaci přiber 15kg se zděsí.
  Tento příběh bych úplně přeskočila, protože je dlouhý a né moc veselý. Zmíním jen, že dlouhé 3 měsíce mě trvalo, než jsem si srovnala a uvědomila, že vlastně to, co dělám je špatně. Že takhle nechci žít a že to chci změnit. A pak jsem se rozhodla do toho jít naplno. Bylo mi ukradené, že mi druhé negativní já říká, že to jíst nemám, já jsem si to naschvál vzala a snědla. Ten kdo si něčím takovým prošel, tak moc dobře ví, o čem mluvím. Vy ostatní si musíte myslet, že jsem blázen. Holka co slyší hlasy, ale ano anorexie je hotové peklo. Chvíli mi to trvalo. Prvních 5kg bylo nejtěžších, ale pak už to šlo jako po másle. Přestala jsem se vážit a sledovala jen postavu a když jsem se po pár měsících náhodně zvážila, zářila jsem jako slunce. Všichni zářili. Moje váha byla zpět. Já se cítila tak jak mám. Štastná. Zajímavá. Hezká. Ne jako troska.
  Tím jsem jen chtěla říct, že všechno zlé je k něčemu dobré. Zjistila jsem, že nějaké držení diet, počítání kalorií je jen moření se v číslech, trápení a je to nuda. Nemáte energii, nemáte sílu. Začala jsem zpestřovat svůj jídelníček. Ty barvičky, chutě, kvalita toho jídla, zdobení mě hrozně baví. Jíst zdravě neznamená omezovat se. Bez čokolády bych nedokázala žít a hořká je dokonce i zdravá. Naučila jsem se jíst všechnu zeleninu i ovoce. Objevila jsem ovesné, jáhlové a rýžové kaše a nechápu, jak jsem bez toho mohla žít. Avokádo je taky kouzlo a nebo rostlinné pomazánky, vanilková mléka? Dort, že může být zdravý? To všechno jsem objevila. Všechno je zdravé, ale nic se nemá přehánět, takže všeho s mírou! Pozor na fast-foody, ty zdravé nejsou, ale to neznamená, že si nemůžete dát!

středa 2. srpna 2017

Vzpomínky na červenec

Příjemný horký den všem🌞
Protože polovina prázdnin je za námi, přináším vám várku pár mých zážitků z měsíce července. Určite víte, že jsem zavedla tuto rubriku a kdo jste tu noví, tak připomenu. Koncem měsíce nebo začátkem nového vydávám článek, kde shrnu daný měsíc a proložím článek fotkami. Jsou to takové vzpomínky za prožitý měsíc.
  Určitě někdo zaznamenal, že červen chybí. To z důvodu, že se mi na konci května rozsypal telefon, takže jsem neměla čím fotit. Proto jsem do svého života zapojila více foťák, nicméně netroufám si ho brát denně všude s sebou.
  Měsíc červenec utekl hrozně rychle. Přestože to byl spíše pracovní měsíc, jelikož jsem každý den poctivě chodila na brigádu, tak víkendy jsem si užila, jak nejvíce to šlo.